Den Země očima dětí

Třetí ročníky naší školy se ve čtvrtek 19. dubna zúčastnily Dne Země. Akce probíhala ve spolupráci s DDM ve Starém Městě. Organizátorky z DDM zajistily autobusy, které nás dopravily do Tupes a odtud se obě třídy vydaly na expediční výpravu.
Den Země z pohledu našich dětí: Tajný výlet Vyjeli jsme v 8.00 hod. od školy. Pochod začal v Tupesích. Šli jsme celkem 5 km. Zadali nám pět úkolů. Celé se mi to moc líbilo. Nejvíce se mi líbil druhý úkol. Líbilo se mi, že jsme šli lesem. Viděli jsme jeden z největších stromů na světě. Jmenoval se Sekvojovec obrovský. Měl přesně 240 roků. Náš výlet končil na Břestku. Dominik Krpal 3.B  Výlet Výjezd: 8.00 hod. Příjezd: 12.45 hod. Ráno nás autobus zavezl do Tupes. Odtud jsme se měli dostat na Břestek. Bylo to asi 5 km. Jednou jsme i zabloudili. Potom jsme cestu našli. Po cestě jsme plnili 5 úkolů. Úkoly byly od toho, abychom drželi pohromadě. Daniel hlídal mapu, kde bylo vyznačené, kudy máme jít. Dalibor hlídal, abychom se v lese chovali slušně. Martin hlídal čas. Daniel měl totiž obálky s úkoly, na kterých byl vyznačený čas, kdy se má obálka otevřít a úkol splnit. Měli jsme například vyrobit různé nástroje nebo jsme měli poslouchat různé zvuky přírody a zapsat je. Barbora Maňáková 3.B  Expediční výprava Autobus nás zavezl do Tupes. V Tupesích jsme rozdělali obálku, ve které byl expediční deník, mapa a úkoly. Rozdělili jsme si role. Hlídač času byl Kuba Slováček, vůdce expedice Mirek a zapisovatelka Monika. Pak jsme se vydali na cestu. Cestou jsme viděli petat zajíce na poli. Ale pak jsme zabloudili. Naštěstí tam byl s námi dědeček Gábiny z 3.B., a ten našel cestu. Cestou jsme skákali přes potok. Když jsme urazili kus cesty, uviděli jsme srnu, která utíkala jako střelená. Otevřeli jsme obálku, kde byl asi čtvrtý úkol. Bylo tam napsané, že si musíme najít přírodní věc, která vydává zvuky. Já jsem si našel asi třicet klacíků, které jsem lámal. Ale pak jsem si vzal kamínky. Když jsme dorazili na Břestek, uviděli jsme velký strom. Byl to Sekvoj obrovský, měřil 40 m a byl starý 270 let. Prý ho zasáhl blesk. Na tabulce bylo napsané, že tam řádili vandalové a ukradli tři sekvoje. Konec cesty byl u fotbalového hřiště. Tam jsem hrál s Vojtou Gieslem, Míšou Tvrdoňem a Štulírem přestřelku. My jsme začali šít do Vojty, ale on se tam motal jako opilý a střílel jednu ránu za druhou. A pak nás autobus odvezl zpátky ke škole. David Pavlica, 3.A Výlet na Břestek
Autobus nás dovezl do Tupes, chvíli jsme šli a pak jsme si rozdělili velitele expedice, hlídače času, zapisovatele a hlídače prostředí, pak jsme šli asi 500 m. Potom jsme si rozbalili druhou obálku. Úkol byl, abychom poznali jména nakreslených živočichů. Ale pak jsme se ztratili, šli jsme tam, zpátky, tam, zpátky, potom jsme měli přestávku. Kuba Mišťúrik se málem ztratil. My všichni jsme mu říkali, že má průšvih, ale naštěstí ho šla hledat paní vychovatelka a našla ho. Našli jsme si jinou cestu na Břestek. Šli jsme přes potok, pole, prošli jsme Chabaně a uviděli Sekvoj obrovský, byl veliký 40 m a starý 260 let. Měl tvar špičky šípu. Pak jsme seběhli velký kopec a už jsme byli u cíle. V cíli jsme byli asi 40 minut. Pak pro nás přijel autobus a jeli jsme domů. Filip Hastík, 3.A