Dvoudenní výjezd peeristů

Také letos jsme nezaháleli. Tentokrát jsme se vypravili vlakem do rekreačního střediska Slovácký Dvůr v Ostrožské Nové Vsi. V tamním penzionu proběhla krátká diskuse, kdy jsme si stanovili pravidla pobytu a toho, jak by se měl peer aktivista chovat a jak by měl v určitých situací jednat. Především jsme chtěli navázat na vzdělávání nejmladších peeristů ze sedmých tříd, se kterými pracovala školní psycholožka. Věnovali jsme se tvorbě prezentací peeristů z osmých tříd, se kterými si velmi zdatně poradili jejich kamarádi z devátých tříd a metodik prevence. Po obědě následovala přednáška s projekcí pod vedením školitele Pavla Pakosty s názvem Kyberšikana. Bylo krásně, a tak jsme trávili čas venku, někteří si zahráli minigolf a míčové hry. Největší skupina se zaujetím hrála hru Ucho na lanových průlezkách a horolezecké stěně. Po výborné večeři a vitamínové bombě v podobě velké mísy různých druhů ovoce jsme si zahráli hru, při které si účastníci ověřili získané znalosti. Nechyběla večerní venkovní hra na schovávanou. Druhý den pobytu začal pohádkou pro naše mladší vrstevníky o kyberšikaně O Smolíčkovi. Jako součást prezentací pro žáky prvního stupně jsme zhlédli krátký film o šikaně, kdy mohou peeristé vysvětlovat rozdíl mezi šikanou a žalováním a především upozornit, jak se šikaně bránit. Před odjezdem jsme si ještě zahráli hry, které jsou součástí prezentací. Z jedné z nich jsme vybrali příběhy, které peeristé sestavovali z třiceti klíčových slov spojených se závislostí na alkoholu, cigaretě a šikany: Ovce mezi vlky Vstal jsem z postele a napil se vody. Podíval jsem se z okna a bylo škaredé počasí. Slunce nesvítilo. Před oknem byl rozkvetlý strom. Brácha mi oznámil, že se mám nachystat, abych stihl školu. Ve škole jsme hráli míčové hry. Byl jsem slabý a všichni po mně šli, a tak to všechno začalo. Po obědě mě vzali za ruku a odvedli na místo, které jsem neznal. Měl jsem strach. Oproti mé malé postavě byli velcí a silní. Řekli mi jednu věc. Šel jsem domů a místo knihy jsem si vzal počítač. Podíval jsem se na Facebook a začali mi psát spolužáci, ze kterých se stali agresoři a ze mě oběť. Byl jsem smutný a měl jsem strach. Styděl jsem se to říct rodičům. Druhý den ve škole jsem o tom řekl učiteli. Ten mi poradil, abych zavolal na Linku bezpečí, ale tato myšlenka se mi nelíbila. Dostal jsem nápad, který mi pomohl. Od té doby šikana přestala a já byl zase veselý a hlavně v bezpečí. Autoři: Trávníčková, Doseděl, Vopatová, Hájková, Jelínková. Uvědomělý kuřák Kuřák ležel u televize, viděl reklamu a přemýšlel, jestli si má dát cigaretu, nebo elektronickou cigaretu. Přátelé říkají, že se stal závislákem. On nechtěl věřit a začal se smát. K televizi přiběhl jeho malý pes. Vzpomněl si, že musí jít do práce. Na zastávce potkal těhotnou matku a dítě. Na místě jí začal vysvětlovat, že těhotná matka by neměla kouřit, protože cigarety obsahují silný dehet. Po práci přišel domů, vzal si papír a tužku a rozhodl se, že napíše knihu o kuřáctví. Během psaní si uvědomil, že cigarety lezou do peněz. Rozhodl se, že se půjde léčit a že by se sebou měl rychle něco dělat. Po týdnu se mu ozvali z odvykačky a doporučili mu, aby zůstal celý příští týden u nich. Měl pokoj v dolním patře. Kuřák se vyléčil a vydal knihu o kuřáctví. V novinách bylo na tuto knihu plno dobrých recenzí. Autoři: Fornůsková, Vránová, Kučerová, Vandová, Horníček. Černá kočka Jednou mi můj přítel řekl, že mám abstinenční příznaky. Byl jsem jedno velké ucho a kulil jsem na něho oči. Myslel jsem si, že bych měl zůstat v posteli a spát. Jenže to už jsem neslyšel, protože mi jel autobus za mou láskou a měl jsem velkou žízeň. Když jsem vyšel na ulici, přeběhla mi přes cestu černá kočka. Vypadala nemocně a zanedbaně a chtěl jsem jí pomoct. Šel jsem za ní, ale po chvíli jsem se podíval dolů na hodinky. Došlo mi, že nestíhám, a rychle jsem utíkal na autobus. Když jsem tam dorazil, autobus byl pryč. Nevěděl jsem, co dělat, protože další už nejel. Rozhodl jsem se mé lásce zavolat. Když jsem ji oznámil, že nedorazím, začala na mě hlasitě ječet a řekla, že je konec. Byl jsem z toho špatný a jediné, co mě v tu chvíli napadlo, bylo jít pít do baru. Když jsem tam přišel, sedl jsem si na světlou barovou židli. Jediné, co mi v té chvíli běželo hlavou, byla vodka a pivo. Chtěl jsem něco zažít, ale měl jsem peníze na jedno pivo. Najednou se mi udělalo nevolno. Došlo mi, že pivo bych si dávat neměl. Jediné, co mě v tu chvíli napadlo, bylo navštívit rodiče. Když jsem k nim přišel, dívali se na film o černé zpívající kočce. Věděl jsem, že je to opět špatné znamení, a tak jsem šel raději spát. Autoři: Luběnová, Berková, Havlíková, Žmolíková, Bereznajová.   Výjezd peeristů proběhl v rámci projektu Efektivní prevence, který podpořil Zlínský kraj.