IV.A a IV.B v Brně

Do Brna jsme se vypravili ve čtvrtek 17.10. Ve škole jsme si o výletě povídali, kreslili a psali. Svou knihu o Brně jsme prezentovali mladším spolužákům. Některé zajímavé postřehy, o kterých  žáci psali: …první zastávka byla v kasematech na Špilberku, které dříve sloužily jako zbrojírna pro vojáky, po vyhoření si ji sami vězni přestavěli na věznici. …taky jsme se šli na Špilberku podívat do kobek, kde zavírali ty nejhorší vězně. Byli přikovaní, jedli suchý chléb a pili vodu. Nejdéle tam vydrželi dva roky a nejkratší dobu jen čtrnáct dnů. Ti vězni, kteří na tom byli líp, tak pracovali šest dnů v týdnu, spali na dřevěných pryčnách a jedli až večer. …v kasematech nám průvodce vyprávěl o pověstech, třeba, že tam zazdívali nevěrné dívky a nechali na ně kapat ledovou vodu, dokud se nezbláznily. To bych fakt zažít nechtěl. Pak jsme se přesunuli do planetária, kde jsme měli půlhodinku na to, abychom se porozhlédli po celém areálu. Rozkaz zněl jasně: ,,Utratit všechny peníze, co máme!" …Hvězdárna a planetárium v Brně je na Kraví hoře. Je to nejmodernější digitárium v Evropě. Seděli jsme na polohovacích sedadlech a nad námi nám promítali planety, souhvězdí např. Orion, Střelce a Delfína. …astronauti taky používají raději plínky, protože při stavu beztíže necítí, jestli se jim chce na toaletu, a proto raději chodí na toaletu každé dvě hodiny. …v planetáriu nám pouštěli film o kosmonautech, jak se žije v raketě, že nesmí jíst jídlo, které drobí, když si čistí zuby, musí pastu spolknout, když cvičí, tak jen na běžícím pásu, protože kdyby používali činky, tak by je uzvedli jen malíčkem. …kosmonauti než vyletí do vesmíru, musí trénovat fyzičku a na stav beztíže. Trénují to ve vodě. Do vesmíru se letí pouze 100 kilometrů. Po vzletu rakety odpadávají postupně části rakety. …když letí kosmonauti zpátky na Zemi, tak zbytek rakety hoří a aby kosmonauti neuhořeli, mají štít, který potom upustí a těsně nad Zemí se otevře padák a po dopadnutí vysednou. …Anthropos bylo muzeum, které nám mělo říct něco o vývoji člověka. První zastávka byla u opic. Opice jsou nám nejblíže příbuzné a nebýt nich, tak jsme tu asi nebyli. Opice mají daleko menší mozek a mnohem větší ruce, protože pro ně je lehčí šplhat po stromech než chodit po zemi. Pak se z nás vyvinula chytřejší verze opic homo sapiens, kteří lovili mamuty a ty mamuty lovili tak, že první mu propíchli patu, pak ho oslepili tak, že mu propíchli oko a pak ho trefili šípem do břicha a bylo hotovo. …jeden chlapec, který žil v této době, umřel v 11 letech na zánět zubu.  A to tak, že se chtěl napít vody, upadl do vody a umřel. K vodě přiběhlo zvíře, chlapce zašláplo do hlíny a chlapcovo tělo se tak uchovalo v dobrém stavu.