To je jedna z kapitol v učivu prvouky pro třetí ročník. A proto, že žijeme v kraji, ve kterém na nás dýchá historie téměř na každém kroku, prošly si děti projektem stejného názvu. Na toto téma jsme se začali připravovat již na konci druhé třídy, kdy náš školní výlet směřoval do strážnického skanzenu. Prošli jsme si staré domy, zjistili jsme, co bylo obživou lidí a také jsme ve starodávné stodole hádali názvy různých nástrojů.
O to snáze jsme letos navázali. Děti se porozhlédly po svých domovech, chatách a přinášely do školy věci, které již dnes patří téměř ke starožitnostem. Samozřejmě se to neobešlo bez velké pomoci rodičů, kterým bychom touto cestou ještě jednou rády poděkovaly. Některé exponáty totiž bylo nutné dopravit do školy autem. Tak se mezi našimi poklady mohl objevit např.kolovrátek, staré kroje a doplňky oděvů, šicí stroj nebo stará šlapací vrtačka na zuby. Při pohledu na ni všem přebíhal mráz po zádech. Věcí bylo tolik a tak zajímavých, že jsme uspořádali výstavu se stejným názvem, tedy Jak žili lidé dříve a pozvali jsme všechny žáky 1. stupně. Výstava byla otevřena i pro veřejnost, a to v den třídních schůzek. Úspěch byl veliký. Kromě výstavy na žáky čekala i beseda s pamětníky, kterými byli manželé Vojtkovi. Svým velmi poutavým vyprávěním a vlastními zkušenostmi přiblížili dětem život v té době ještě podrobněji. Ve třídě 3. A si užili i den ve staré škole. Ve výtvarné výchově vznikly krásné obrázky starodávných předmětů a v českém jazyce jsme celou dřívější dobu shrnuli do slohových prací. I tato díla mohli návštěvníci výstavy zhlédnout.
[nggallery id=902]
