10.05.2012
Osvětim - svědomí lidstva
Do Polska nás zavezl autobus, do kterého jsme nastoupili již brzy ráno. Po příjezdu na určené místo jsme se rozdělili do dvou skupin a každá dostala jednoho průvodce. Začali jsme prohlídkou 1. části Auschwitz. Jako první jsme prošli bránou s nápisem ARBEIT MACHT FREI - Práce osvobozuje. Poté jsme se mohli podívat na některé zachovalé bloky. Nejvíce emotivní byl asi blok smrti se známou zdí smrti. Na tomto místě bylo položeno mnoho květin na zastřelené oběti. Pak jsme navštívili další bloky, kde jsme mohli vidět věci, které zbyly po lidech, kteří zde zahynuli, např.: oblečení, boty, kufry, hračky, zdravotnické pomůcky, brýle, hrnce, talíře a příbory, a především tunu lidských vlasů. Touto částí nás provázely fotografie a obrazy obětí holocaustu. V celém areálu se zachovala jen 1 plynová komora. Poté jsme se přesunuli do 2. části Březinka (Treblinka). Zde jsme vstoupili Bránou smrti, kde vedly koleje k železniční rampě. Zde stál původní "dobytčák" - železniční vagón, kterým byli dopravováni do tábora lidé. V areálu bylo původně 5 plynových komor, ale ani jedna se nedochovala, jednu jsme si mohli prohlédnout v ruinách.. Součástí každé plynové komory bylo krematorium, ve kterém byla spalována těla zplynovaných obětí a poté byl jejich popel sypaný do blízkého potoka a jezírka. V táboře byly dřevěné i zděné budovy. Ve zděných budovách bydlely ženy. Jako postel měly ztlučené dřevěné desky, na kterých spalo až 8 žen. V dřevěných budovách bydleli muži. Další dřevěná budova sloužila co by "toalety". Zde byly dlouhé žlaby, na kterých byly položené betonové desky s otvory. Vězni zde mohli chodit pouze jedenkrát za den a na velmi krátkou chvíli. Touto budovou jsme naši prohlídku ukončili.
Po návštěvě tábora jsme měli smíšené pocity, ale i přesto jsme byli vděčni za všechno, co jsme měli možnost vidět a uvědomit si, za jakých podmínek museli vězni žít a jak krutý jejich život byl.
Burdová Ivana 9.C, Otradovcová Andrea 9.C