Osvětim - svědomí lidstva
Ve čtvrtek 3.dubna se velká část deváťáků vydala za hranice našeho státu, aby zjistili více o látce, která je jim známá už z hodin dějepisu. Naše putování začalo brzkým vstáváním. Někteří vstali bez řečí, někteří s menšími časovými ztrátami, ale i tak jsme se všichni sešli 5.15 hod u 1.stupně. Byli jsme podrobeni malé kontrole pasů, občanek a kartiček pojištěnců. A vzhůru na cestu. I přesto, že bylo tak brzo ráno, nikdo nebyl unavený. Naopak celý autobus ožil, jen co jsme vyjeli. Na místo jsme dorazili asi po 3,5 hodinách. Cestou nám průvodce, pan Kočí, podal dostatečné informace o našich sousedech - Polácích. Dozvěděli jsme o jejich politice, náboženství, zvycích, školství a nechyběla ani slovíčka, která jsme mohli využít. Celá exkurze byla rozdělena do 2 částí. Tu první jsme začali v Osvětimi, německy přezdívaná Auschwitz, kde se pohybovalo nespočet turistů z různých koutů světa. Pro lepší organizaci jsme se rozdělili do 2 skupin. Obě se současně vydaly do areálu koncentračního tábora. Všem běhal mráz po zádech, jen co prošli bránou s nápisem ,,Arbeit macht frei". Byli jsme vybaveni sluchátky, abychom se nepřekřikovali s ostatními. Spolu s průvodci jsme prošli i interiéry budov, kde se dělo všechno to zlo. Výklad byl skutečně velmi zajímavý a každého z nás nějak poznamenal. Po prohlídce areálu, která trvala 2,5 hodiny, jsme nastoupili do autobusu a odjeli do 3 km vzdálené druhé části koncentračního táboru Březinky. Zde prohlídka pokračovala. Avšak každá exkurze má svůj konec, a i tady to přišlo.
Malým zpestřením pro nás byli izraelští vojáci, se kterými jsme se chtěli vyfotit, ale nevyšlo to. Zřejmě neměli zájem a nebo jak se někteří z nás domnívali, vyslali jsme na domluvu focení špatnou osobu. A teď konečně následovalo slibované nakupování. Všichni se vrhli do nákupního centra a nikdo nevyšel bez polské čokolády, bonbonů a jiných suvenýrů. Než jsme se nadáli, seděli jsme v autobusu na cestě domů. I zpáteční cesta byla plná vtipných momentů.
Co říci závěrem? Snad jen, že každému z nás něco utkvělo v mysli a jen tak se to odtud nevytratí. Chtěly bychom jménem všech cestujících poděkovat pánům řidičům, panu Kočímu, průvodcům a v neposlední řadě našim učitelům pí. uč. Kašné a p. uč. Navrátilovi za příjemně strávený den.
,,Je snadné bojovat, kde se nikdo nebrání." (Walter von der Vegelweide)
Anežka Běhávková a Andrea Šatavová 9.D
[nggallery id=971]