Po chřibských zříceninách

Náš sedmý turistický výlet započal v brzkých ranních hodinách, a to již 6:45, na autobusovém nádraží v Uherském Hradišti. Tam jsme se v husté mlze shledali s kamarády, abychom vyrazili směr Stupava. Předpověď počasí zněla slibně, proto jsme se mlhy nebáli, věděli jsme, že se brzy rozplyne a vyjasní se. To se stalo pravdou hned po příjezdu na Stupavu, kde nás už čekalo sluníčko v plné parádě. Nejprve jsme se vydali po silnici přes Stupavu na Koryčany. Les se ze zimy teprve probouzí, proto jsme si mohli užívat slunečních paprsků, které se k nám draly skrz větve neolistěných stromů, a za chvíli na nás koukala i štíhlá hlásná věž hradu Cimburk. Na Cimburku jsme se porozhlédli, posvačili a pokračovali dále. Seběhli jsme z kopce ke koryčanské přehradě a odtud pro nás začala trochu bojovka, naše trasa následovala po neznačené cestě uprostřed chřibských lesů. Pěšinka se nám velmi rychle ztratila pod napadaným listím, ale s trochou pomoci moderních technologií jsme se napojili na správný směr a za chvíli se již šlapalo po turistické trase na Střílecký hrad. Z hradu se sice zachovala jenom jedna zeď a nějaké ty příkopy, přesto jsme v tomto místě strávili delší čas a vychutnávali si jeho kouzlo. Po svačině a kochání nádhernými výhledy jsme se spustili do obce Střílky, kde jsme si prohlédli barokní hřbitov s vysokou pískovcovou zdí. Před odjezdem autobusu jsme měli ještě chvilku, sedli jsme si na terasu místní pizzerie a nachytali ještě trochu vitamínu D. Spokojení, lehce unavení jsme vyrazili domů.