12.11.2009

Podzimníčci

Krásy a barvy podzimu nás i děti 3. tříd inspirovaly v pracovní činnosti k vytváření podzimních skřítků.
Přírodniny si děti přinesly z toulek podzimní krajinou. V hodině slohu si na své podzimníčky vymyslely pohádky. Fotodokumentaci najdete v galerii (Podzim s drakiádou). Můj podzimníček Ahojte děti, já jsem Lesníček. Jsem lesní skřítek. Je mi 7 let. My skřítci se dožíváme 16 let. Nejraději mám houby, šišky, žaludy a kaštany. Bydlím ve starém dubu u sedmi kapradin. Nedávno uschl a málem se zřítil. Štěstí bylo to, že se zachytil o další strom. Teď je sice trochu nakřivo, ale je stejně útulný. Tak ahoj, musím si jít nasbírat pár šišek k snídani. Robin Feldvabel 3.A Kouzelný dědeček Byla jedna škola a v ní děti. Jeden z nich se jmenoval Petřík. Zrovna měli hodinu výtvarné výchovy a měli vyrábět podzimní skřítky. Za chvíli byl Petřík hotov. Petřík ho pojmenoval Kouzelný dědeček. Jeho práce se mu líbila, tak mu ho paní učitelka dala domů. A každý den, když přijde ze školy, si s ním začne hrát. Josef Ambrůz 3.A O víle Stroměnce Žila jedna víla jménem Stroměnka. Měla čtyři kamarádky. Skořičku, Krásku, Květinku a vílu Pomněnku. Měla zámek a velkou zahradu plnou květin, stromů a zvířátek. Každé ráno chodila budit květiny a stromy. Kamarádka Kráska bydlela v království podzimníčků. Ráda trhala květiny a chodila do lesa. Jednou šly všechny na louku natrhat květiny na výzdobu na ples. Bál pořádaly každý rok, kde se sešly všechny víly a lesní skřítkové. Byl večer a šly unavené domů. Ráno šla Stroměnka splnit své povinnosti. Uklouzla na kapce rosy a zlomila si nohu. Byla velmi nešťastná, že nestihne ples. Její kamarádky ji přišly na pomoc. Přinesly jí jitrocelové lístky a odvar z kůry stromů. Stroměnka se velmi rychle uzdravila. Oblékla si krásné šaty a začal ples. Skřítkové vyzvali víly k tanci. Zazvonil zvonec a pohádky je konec. Katka Kročilová 3.C Skřítek Stromovous a jeho kamarádi Byl jednou jeden skřítek a ten se jmenoval Stromovous. Moc se chtěl stát rytířem. Měl také kamarády. První se jmenoval Droger. Druhý Chirion a poslední Gerak. Všichni žili v lese jménem Širšir. Když si hráli, uviděli příšeru, která na ně zaútočila. Skřítci se nelekli a začali s ní bojovat. Pak ji obklíčili. Stromovous rozsekl lano a na příšeru spadla síť. Pak příšeru zavedli do jeskyně a vchod zavalili kamenem. Tak osvobodili les od příšery. Jeník Vanda 3.C Pidižvík lesní Pidižvík Mat je sice poleta, ale zato má krásný domeček ze dřeva, který stojí před vykotlaným stromem. Vypadá jako vodník. Je mu už rovných 1111 let. Má zelené vlasy, oči za skořápek od oříšku a v půlce očiček má šípky. Zoubky jsou z kukuřicových zrníček. Nosí gaťata z kytiček. Jsem ráda, že ho mám, protože si se mnou hraje. Mat mě někdy zlobí, někdy je hodný a někdy je nejhodnější. Má kamaráda Pata. Také je nešika. Říká se jim Paťák a Maťák. Je roztomilé, když pijí z flaštičky pro miminka. Kristýna Brucknerová 3.B Lesanka Lesanka sídlí v lese u studánky. Má ráda koktejl ze zvonečků a zapékané lilky. Někdy si hraje s rybkami. Má domeček v mechu a listí. Jeho nejlepší kamarádka je Pavučinka. Má ráda lesní zvířátka. S vlaštovkou opatruje celý les. Když má čas, zajde za Pavučinkou na kávu. Nosí sukýnku a moc jí to sluší. U studánky si hraje na květinářku, protože tam má kytičky. Barbora Dvořáková 3.B