Podzimníčci

Krásy a barvy podzimu děti 3. tříd inspirovaly v pracovní činnosti k vytváření podzimních skřítků. Přírodniny si děti přinesly z toulek podzimní krajinou. V hodině slohu si na své podzimníčky vymyslely pohádky a příběhy. Posuďte sami, jak se jim to povedlo.

Podzimníček Elizabeth bydlí u studánky ve velké houbě. Elizabeth má šest kamarádek: Kytičku, Flóru, Merliu, Čanču a Frídu. Rády spolu chodí na Veverčí louku a ke Kapří studánce. Nejraději trhají kytičky. Chodí také k sobě na návštěvy. Elizabeth bydlí se svou kamarádkou Kytičkou v ulici U Rybníčku a ostatní kamarádky bydlí v ulici U Šípkových růží. Když se jednou kamarádky vzbudily, šly se podívat na Pavučinkovou louku, kde každé ráno padají tisíce malých kapek. Když spadnou, tak vypadají jako malé perly. Pár těch malých kapek nasbíraly a šly domů. Mají se moc rády. Šárka Tomečková, III.A Šíša Ahoj, jmenuji se Šíša. Je mi tisíc miliónů devět set devadesát let. Umím podivuhodnou věc, že splynu s přírodou. Můj kamarád se jmenuje Nosák. Hrajeme si spolu. Nosákovi je 175 let. Je zde i potok, který se jmenuje Lesní potok a pro mravenečky je to Vltava 2 nebo tomu říkají Obrovský oceán. Proto jsme jim museli postavit bezpečný most. Je zde krásně. Včera 1. listopadu jsem nastoupil do důchodu. Miguel Alexandr Jara, III.A   Merlia, víla šípkových růží Ahoj, jsem víla šípkových růží. Moje maminka se jmenuje Merlia jako já. Mám jen pár dnů a už běhám sama po lese. Moje kamarádky se jmenují takhle: Fridea, Čanča, Flóra, Kytička a Elizabeth. Jednou jsem si s Kytičkou, Čančou a Elizabeth hrála u Veverčího stromu, tedy smrku. Zrovna, když jsme hrály na slepou bábu a já jsem měla zavázané oči listem od šťovíku, letěla kolem velká vrána. Vypadala neškodně, proto jsme si jí vůbec nevšímaly. Když jsme si začaly hrát na honěnou, ta vrána na nás začala bezdůvodně útočit. Snažila se nás sezobnout! Běžely jsme před tou obludou jen chvíli. Veverky nás vzaly do náručí a schovaly nás do jejich domečku. Vráně to bylo divné a odletěla. Maminka Zrzečka zavolala šiškovým telefonem mojí mamince, aby si pro mě a kamarádky přišla. Od té doby si myslím, že jsou vrány hloupé a ošklivé. Stvořila jsem se jako víla šípkových růží, protože jsem se narodila v růžích a dokonce v šípkových. Barbora Broklová, III.A   Dubáček Vypadá hezky. Má podzimní barvu, a proto splývá s okolím. Vznikl ze dřeva, šípků, kaštanů a dalších věcí. Rád pomáhá všem. Ke všem je milý. Bydlí v lese v dubu. Je hodně veselý. Má spoustu kamarádů, kteří mu pomáhají. Jeho schopnosti jsou, že může ovládat počasí. Ochraňuje celý les tím, že použije veliký vítr nebo velký déšť a tak všechny nepřátele zažene. Taky se stará se svými kamarády o všechny zvířátka. Pomáhá celému lesu. Moc se mi povedl. František Blažíček, III.B Pan Drsnej Pan Drsnej má kšiltovku z ořechů a kůry. Obočí má z jehličí a oči z malinkých šišek. Pan Drsnej žije v podzemí pod lesem. Někdy vylézá. V podzemí dělá domečky pro zvířátka, aby se mohla schovat před nebezpečím. Pan Drsnej je veselý a umí říkat vtipy. V podzemí hledá fialový kámen, který si pak rozdrtí, a pak dělá kouzla. Pan Drsnej je dobrej chlap. Zdeněk Ličman, III.B   Lískáček Lískáček má čepičku ze staré ponožky. Oči má z kaštanů, uši z ořechů. Pusu ze semínek a nos ze šišky. Na čepici má semínka, bobulky, šišky, žalud a hvězdu. Lískáček rád pomáhá kamarádům nošením zásob na zimu. Je hodný, laskavý a přátelský. Žije na kraji lesa u houby, kde teče potůček. Je veselý. Myslím, že Lískáčka jsem vytvořila proto, aby pomáhal lesu a svým kamarádům, které potká. A ti kamarádi se jmenují: Bambulín, Čumáček, Kytička a Kaštánek. Jednou se stalo, že do lesa přišla liška a chtěla jít k Čumáčkovi. Ten věděl, že liška je lstivá a Lískáček mu to nestihl říct. Jednou pozval Čumáček lišku domů a než zavřel domeček, liška mu všechny zásoby snědla. Štěpánka Smělíková, III.B   Bambulka a kamarádi  Jmenuji se Bambulka. Mám kamarády i kamarádky. Rádi si spolu hrajeme na Lískové louce. Já, Beruška, Smíšek, Amálka a Bruča si hrajeme na hoňku, kytičkovanou a různě podobně. Já bydlím u studánky. Beruška hned nad námi na stromě. Smíšek bydlí v mechu, Amálka v listí a Bruča v mechu hned za Smíškem. Jednoho krásného dne jsme si šli hrát na Lískovou louku s veverkami. Za chvíli se nad námi objevil jestřáb. Báli jsme se, ale veverky nás chytly a schovaly nás do svých domků. Jestřáb byl celý zmatený. Odletěl a víckrát se na Lískové louce neukázal. Tak jsme byli šťastní, že všechno dobře dopadlo. Nikola Šilcová, III.C Brejlatka Jsem Brejlatka. V ulici Sklíčkové mám spoustu kamarádek a kamarádů, jako třeba Lesní babičku, Kočku z lesa, Bambulku, Hajného Jakuba a Alexandra. V lese mám také svůj krámek, vedle kterého bydlí má přítelkyně Lesní babička. Můj domeček je v kapradí a v mechu. Jednou, když jsem všechny pozvala na oslavu, tak je velmi zajímavé, že tam nepřišli zrovna Hajný Jakub a Alexandr. Šla jsem se podívat do domečku Hajného Kuby a smíchy jsem se válela po podlaze. Oni leželi v krbu celí černí a smáli se tam. Chytla jsem ty dva, oprášila jsem je a společně jsme kráčeli na oslavu mých dvoustých devadesátých narozenin. Lucie Kaňovská, III.C Suknička Můj skřítek se jmenuje Suknička. Má ráda kamarádky, protože si s ní hrají. Má 15 let. Má taky mladší sestřičku, ta má 3 roky. Jmenuje se Sluníčko. Když jsme s kamarádkami šly na procházku, tak jsme potkaly žabku Žbluňku. Je to už hodně stará žába. Má 102 roků. Je ale hodná. Moje kamarádky se jmenují Amálka. Berunka, Kytička, Terezka a Kočka z lesa. Potom nás potkala kravička Anička. Je to nafoukaná holka. Chtěla nás sežrat, ale my jí utekly. Karla Jabůrková, III.C Kaštanka Kaštanka je holčička, které má ráda kaštany, proto se taky jmenuje Kaštanka. Ráda je v lese, hraje si s kamarádkami, např. s Dubínkou, Lesničkou, Princess Isabellou, Krásnou Gabčou, atd. To bych vám to tady mohla vykládat do půlnoci. Ráda si hraje s kaštanovou panenkou, na schovávanou nebo na honěnou. Má jedno domácí zvířátko, kaštanového králíčka. Potom má ještě rybičky, ale ty nejsou kaštanové, protože i Kaštanka nemusí mít všechno kaštanové. Má ještě chaloupku z kaštanů v kaštanovém lese. Má dokonce i kaštanové šaty a přestavte si, že má i křídla, kterými opravdu létá! Valentýna Cíchová, III.D Chocholka Na konci lesa žil mužíček z dubového dřeva, měl lístečkové oči, šiškový nos a na hlavě mu trčela střapatá chocholka. Jednoho dne se vydal na procházku. U rybníka uviděl kamaráda Vodoucha Udičku, jak chytá ryby. Zastavil se u něj na kus řeči. Jak se tak povídali, Vodouchovi zabrala ryba. Byla moc velká a silná, táhla ho do rybníka. Mužíček rychle přiskočil, nastrčil svou chocholku. Vodouch se chytil a společně rybu vytáhli. Z úlovku měli velkou radost, večer ho spořádali k večeři. Od té doby mužíčkovi nikdo neřekl jinak než Chocholka. Šimon Slavík, III.D  Šípenka Křivá a Listnáček Křivý  Šípenka se Křivá jmenuje proto, že je nakřivo a Listnáček je její syn, takže se jmenuje po ní. Bydlí v lese v pařezu a mají zahradu se studnou a květinami. Mají se velmi dobře, ale jednou se stalo, že si vyšli na procházku a potkali vlka. Vlk povídá: Šípenko, vydej mi svého syna nebo oba zemřete! Šípenka se dlouho nerozmýšlela a popadla ten největší list a vložila do něj kámen a hodila po vlkovi. Utíkala, co jí nohy stačily až doběhli domů. Tam je však nečekalo nic dobrého. Čekal tam medvěd a povídá: Šípenko, vydej mi svého syna nebo oba zemřete. Šípenka mu udělala to samé, co vlkovi, vběhla do chaloupky a zavřela dveře na petlici a všechno dobře dopadlo. Romana Pijáčková, III.D