Poznávací exkurze do jižní Francie 2019

Květen přináší na naší škole už trochu tradičně poznávací zájezd s cestovní kanceláří Veligradtour. Minulý rok pro nás byla připravena na začátku měsíce exkurze Londýna a letos jsme se někteří těšili už od září, až se 20. května roztočí kola autobusu a my budeme moct vyrazit nejprve přes Rakousko a pak Itálii na bezmála dvacetihodinovou cestu k naší první zastávce.   Tou bylo Antibes, kde jsme navštívili park Marineland a strávili zde skoro celý den pozorováním nejrůznějších vodních zvířat a brady nám padaly až na podlahu z představení lachtanů, delfínů a obrovských kosatek. Se zapadajícím sluncem jsme putovali autobusem na hotel Premiere Classe Salon de Provance. Všichni jsme byli dlouhou cestou velmi unaveni, a tak asi nikomu nedělalo potíže rychle usnout. Po snídani jsme naše zavazadla naložili do autobusu a vydali se ke krásnému papežskému městu Avignonu, prošli jsme se malebnými starobylými uličkami, nakoukli snad do každého krámku se suvenýry, vyfotili se v zatím nerozkvetlém levandulovém políčku a za zády se nám tyčil prastarý most. Po prohlídce jsme se přesunuli k Pont du Gard, nejzachovalejšímu akvaduktu postavenému Římany, kteří zde kdysi sídlili. V horkém počasí téměř nikdo neodolal smočení nohou v řece Rhoně a následně neunikl velké vodní bitvě. A nakonec dne nás čekala poslední středeční zastávka v Saint Maria de la Mer, kde jsme se v přístavu nalodili na výletní loďku a pomalu z rozbouřeného moře propluli na řeku Rhonu, která tady do moře ústí. Z paluby jsme obdivovali krásu tamější přírody i bílé koně a černé býky, tolik známe pro tuto oblast. Před odjezdem do Nimes, kde jsme měli přespat v hotelu Ibis Budget, jsme ještě nahlédli do městečka a nechali se unášet tóny romské hudby, která se linula z každého rohu, protože právě probíhala romská slavnost černé Madonny. Ve čtvrtek jsme vyrazili na další dlouhou cestu a už filmy v hlavní roli s Luisem de Funesem, které nám v autobuse pustili, nám prozradily, kam naše cesta vede. V Saint Tropez jsme navštívili četnickou stanici a prošli si krásně vystavěným muzeem. Po prohlídce nesmělo chybět prošmejdění tohoto přímořského města. Prošli jsme se přístavem plným krásných jachet, málokdo z nás si žádnou z nich nevybral, mnozí nezůstali jen u jedné. A v dnešním programu už tak zůstala už jen dvě nevybarvená políčka. Prvním z nich bylo koupání v moři, abychom konečně ochladili spálená ramena, která i přes opalovací krémy neunikla spalujícímu sluníčku. Když jsme se potom ještě o trošku víc dopekli na pláži, bylo na čase příjemně teplý písek opustit a vydat se na prohlídku Port Grimaud, město vystavěné na umělých ostrůvcích, aby připomínalo Benátky ze sousední Itálie. Rozdělili jsme se na dva tábory, ty, co chtěli odpočívat na náměstí a s francouzskými dobrotami pozorovat místní při jejich národní hře, Petanque, a na ty, co se chtěli projet na loďce, aby se cítili jako v Benátkách doopravdy, se vším všudy. Pak už následovala znova cesta na hotel, kam jsme se po náročném dni opět velmi těšili, zároveň nám ale bylo líto, že při pátečním probuzení nás už bude čekat jen jeden den tohoto krásného výletu. V pátek nás čekal program, na který se hlavně nadšenci rychlých aut velmi těšili. Před příjezdem a celodenním programem v Monaku nás však čekala ještě poslední zastávka v nákupním centru, kde jsme dokoupili všechny poslední suvenýry a místní speciality. V Monaku jsme se nestačili divit obrovským stavbám, luxusním domům, autům, v Monte Carlu jsme se zatajeným dechem sledovali trénink formule 1. Na své si přišli i obdivovatelé mořského světa a možná se jim zdály i čtyři hodiny v obrovském oceánografickém muzeu málo, protože na obdivování toho muzeum nabízelo skutečně mnoho, od nejmenších rybek po studie největších oceánských velikánů. Závěrem dne jsme už únavou sotva pletli nohama, přesto spousta z nás neodolala a připojila se k pouličním tanečníkům zumby a na poslední okamžiky vychutnávala atmosféru tohoto města. Po posledním odpočívání ve stínu palem při zapadajícím sluníčku jsme se už pomalu vraceli k autobusu a s výhledem na ozářené město pomalu odjížděli domů. Moc děkujeme za krásný výlet jak paní průvodkyni z cestovní kanceláře, tak paní učitelce Weinbergerové a panu učiteli Motyčkovi za pevné nervy a věčně skvělou náladu. Moc se těšíme na další poznávací zájezdy v příštích letech!   Barbora Broklová ( IX.D )