Rozloučení se žáky 9. tříd

I letos proběhlo na staroměstské radnici slavnostní rozloučení se žáky 9. tříd. Uvádíme úvahu A. Janíkové nad tím, co jí škola dala a vzala: Když jsem byla malá, chtěla jsem být učitelkou. Vždycky jsem si myslela, že je to lehké povolání. Díky škole jsem však zjistila, že tomu tak není. Během let strávených v ní jsem přemýšlela o dalších jiných možnostech. Jednou to byla zpěvačka, podruhé herečka. Díky škole jsem zjistila, na které povolání mám talent a na které ne. Baví mě všechny předměty, ale nejvíce mi jde zpěv, dějepis a cizí jazyk. Také hraji ráda na klavír, proto mě to láká i na povolání spojené s hudbou. Škola mi dala hodně zkušeností, například ty, že ne každý člověk je správný. Získala jsem také spoustu přátel, díky kterým je život hned pestřejší. Nasbírala jsem vědomosti, bez nichž bych se asi neobešla. Vždycky jsem si říkala, že už chci být v deváté třídě. A teď, když v ní jsem, chci na pár let zastavit čas, abych si užila nejen školy, ale i všech spolužáků. To však nejde. Musím se tedy snažit, užít si to i tak. A teď co mi škola vzala. Vzala mi snad jen dětství, kterého jsem si kvůli tomu, že přišla brzo, moc neužila. Víc mi toho asi nevzala. Ze začátku jsem pořád říkala, že škola důležitá není, ale teď vím, že je tomu naopak. Škola je základ života. Díky ní se můžu vzdělávat a mám větší možnost dostat se tam, kde toužím. Škola je šance naučit se něco nového. Dala mi vzdělání a tomu jsem ráda.