Tématem květnového turistického výjezdu byla vinařská turistika, ovšem vzhledem k naší nezletilosti zatím bez ochutnávky. Zajímali jsme se především o lidovou architekturu sklepů, výrobu vína a přilehlé vinné stezky.
Vlakem, za veselého zpěvu spolucestujících, jsme se přesunuli ze Starého Města do Petrova u Strážnice. Chloubou obce Petrov je památková rezervace Plže, ve které nalezneme okolo 80 vinných sklepů budovaných od 15. století. Sklepy budovali sami vinaři. Vinné sklepy vytvářejí ulicovou zástavbu se dvěma náměstíčky.
V Petrově se také nachází přístav, ten byl vybudován v roce 2015 a v současné době se jedná o největší, nejmodernější a nejlépe vybavený přístav na Baťově kanále. Zde začínala naše první pěší trasa Petrov – Strážnice, která má být nejmalebnějším úsekem Baťova kanálu. Po cestě jsme si mohli prohlédnout unikátní faunu a floru jižní Moravy.
Naším cílem ve Strážnici se stalo muzeum v přírodě, kde jsme se seznámili se způsobem života a bydlení lidu jak v horských oblastech Slovácka, tak v úrodné části Pomoraví, kde je velká část hospodaření rolníků založena na pěstování vinné révy. Zde jsme zhlédli ukázku vinohradnických staveb a jejich zařízení, která představují pěstování vína od nejstarších dob po současnost.
Odtud nás čekal další pěší přesun od skanzenu přes strážnický zámek až k vlakové zastávce Bzenec-Přívoz. Cesta vedla strážnickým Pomoravím, lemována duby, platany a jírovci. V Bzenci jsme si čekání na vlak zkrátili počítáním chroustů maďalových, jejichž milionovou invazí Bzenecko teď trpí. Do vlaku jsme nastupovali unavení, ale spokojení.
