V zimě ptáčci nemají dost jídla, a proto jim lidé musí pomáhat tím, že sypou do krmítek různé dobroty. A tak se rozhodla i naše třída IV. C, že ve středu v hodině pracovní činnosti půjde na zahradu sypat do krmítek. Všichni jsme si sbalili své věci a šli se do šatny teple obléci – venku totiž bylo chladno. Přešli jsme školní hřiště a už jsme byli na zahradě. Pan učitel vytáhl ze zahradního domku krmítka a ty jsme rozmístili po zahradě. Potom všichni, co měli nějaké dobroty pro ptáčky, nasypali část do krmítek. Všechna tři krmítka byla plná až po okraj. Pan učitel sice říkal: ,,Děti, nechte trochu, budeme přisypávat, až bude všechno vyzobané.“ Ale do krmítek jsme nasypali všechno a na další přisypání už nezbylo nic. Byli jsme moc rádi, že ptáčky přilákáme na zahradu a ta bude trochu živá. Taky jsme byli napjati, kolik ptáčků přiletí. Při odchodu jsme se neustále dívali, jestli si toho ptáčci už všimli. Ale nevšimli, bylo to asi moc brzo. Už se těšíme, jak na zahradu přiletí a budou tam cvrlikat svoje veselé písníčky.
Ze slohové práce Jolanky Chovancové, IV. C
