Nikolas Winton – Síla lidskosti

23.ledna jsme v rámci dějepisu navštívili v kině Hvězda dokument, který se jmenoval Wintonovy děti. Dokument popisoval období před 2.světovou válkou. A o čem vlastně byl?
Za 2. světové války žil pán jménem Nicholas Winton, který tehdy neváhal obětovat své peníze a čas k záchraně 669 dětí z rukou nacistů. Vedl ho k tomu fakt, že viděl umírat děti v uprchlických táborech a nevěděl, co s nimi nacisté udělají, proto se rozhodl pro jejich záchranu. Založil si v Anglii novou agenturu a začal vyjednávat o možném převozu dětí do Anglie. Přestože získal svolení anglické královny, úřady byly velmi pomalé, začal tedy jednat na svou pěst. Sháněl pro děti náhradní pěstounské rodiny, které by se jich po jejich příjezdu ujaly. Jeho snem bylo zachránit na 4000 dětí, 1. 9. 1939 však vypukla 2. světová válka. Od tohoto okamžiku už nebylo možné děti přivézt do zahraničí. Pan Winton záchranu „pouze“ 699 dětí  cítil jako svou velkou prohru, proto na vše raději zapomněl. Po několika letech však nalezla jeho manželka na půdě krabice s doklady přivezených dětí. Nikolas jí tedy vše pověděl. Od toho okamžiku se začaly hledat zachráněné děti, které se s panem Wintonem dodnes setkávají. Nebýt paní Wintonové, dodnes by nikdo o tomto muži nevěděl.
Česká republika by tohoto významného muže ráda nominovala na Nobelovu cenu míru, proto i naší školou prochází petiční listina, kterou může kdokoli z Vás, kdo souhlasí s nominací pana Wintona na Nobelovu cenu míru, podepsat. Formuláře je možné vyzvednout v kabinetě ČJ u pí uč. J. Tomeškové.
Žaneta Pěrková, 9. A
                                                                                                               
 A jaké zážitky si z tohoto dokumentu odnesli naši deváťáci?
- velmi tohoto člověka obdivuji
- byl to velmi emotivní příběh
- velmi se mě dotklo loučení rodičů s dětmi, které netušily, že už je nikdy nespatří.
- vyvolalo to ve mně pocity úzkosti, běhal mi mráz po zádech, nedokážu si představit, že by se do stejné situace dostala moje rodina
- pan Winton ve mně vzbuzoval pocit úcty k člověku, který  v tak těžkém období dokázal udělat něco pro druhé
- zaujala mně jeho skromnost a to, že celý život dokázal vše držet pod pokličkou
- bylo mi líto těch dětí, které nestihly odjet a válku tak nepřežily
- film ve mně vyvolal touhu pomoci
- dojal mě okamžik, kdy se děti, které zachránil, s panem Wintonem setkaly, vstaly a dívaly se na něj. Je to velký hrdina.
- překvapilo mě, že se rodiče dokázaly vzdát svých dětí a že tyto děti zachraňoval člověk, který mohl žít v klidu bez jakýchkoli  předválečných starostí.
- vadí mi, že většina neonacistů ani neví, kdo to byl Hitler, přestože způsobil na světě tolik zlého
- panu Wintonovi patří čest, uznání a obdiv
- díky němu jsem pochopil, že na světě nejsou jen lidé, kteří „hrabou jen pro sebe“, ale i takoví, kteří pomůžou ostatním v nouzi- překvapuje mě, kde dokázal vzít pan Winton tolik peněz na záchranu dětí
- když byl pan Winton v Praze, netušila jsem, kdo to je, nyní už to vím a velmi si ho vážím. Je dobře, že se setkal s panem prezidentem Havlem a „svými dětmi“ přímo v Čechách
- chtěla bych se s ním někdy setkat- skoro se mně chtělo brečet, ale nakonec jsem to stejně nevydržela a začal jsem. Doufám, že se nikdy nebude opakovat to, co se stalo před 70 lety
- je to borec
- jsem rád, že potlesk byl tak dlouhý a nikdo to nebral na lehkou váhu
Své zážitky nám sdělili žáci 9. D a 9. E.