Osvětim – svědomí lidstva

Dne 16. května se žáci devátého a osmého ročníku zúčastnili exkurze do Osvětimi.  Jelikož byl o poznávací zájezd skutečně zájem, nakonec vyjely od školy přesně v 5: 15 dva plné autobusy. Na místo jsme přijeli kolem deváté hodiny. Tam byli žáci rozděleni do tří skupin.  Každou skupinku vedl zkušený průvodce, který se nám po celou dobu prohlídky věnoval a odpovídal na nejrůznější dotazy. Na programu byla nejdříve prohlídka Auswitz I. Prošli jsme vstupní bránou a pak následovala prohlídka jednotlivých budov – bloků. Paní průvodkyně nám povyprávěla, kdy a za jakých okolností tábor vznikl, co se v něm odehrávalo, kolik lidí zde bylo vězněno a usmrceno. Měli jsme možnost prohlédnout si autentické fotografie a osobní věci lidí, které si s sebou do tábora přivezli. Mezi osobními věcmi byly například hřebeny, brýle, talíře či krémy na boty. To ještě netušili, že je nebudou už nikdy potřebovat. Celá prohlídka trvala necelé dvě hodiny. Potom jsme se přesunuli do Auschwitz II – Birkenau, největšího vyhlazovacího tábora 2. světové války, kde se prováděly selekce. Zde jsme měli možnost zhlédnout, v jakých podmínkách lidé přežívali. Podívali jsme se do bývalých plynových komor, v nichž docházelo k hromadnému vraždění. Příběhy mužů, žen a dětí, s kterými nás paní průvodkyně seznámila, byly tak silné, že nejeden z nás dokázal potlačit slzy v očích. Závěr našeho výletu byl už o něco veselejší. Na zpáteční cestě nesměla chybět zastávka v místním nákupním centru, kde si každý koupil hromadu sladkostí. Mezi nimi nemohly samozřejmě chybět ani slavné polské „krowky“. Velké díky patří všem, kteří nás na této exkurzi provázeli. Osvětim patří rozhodně k těm místům, která v lidech zanechají vzpomínku na celý život. Je potřeba si neustále připomínat, co se odehrálo za 2. světové války. „Zapomenout znamená zabít všechny oběti podruhé.“      (Elie Wiesel)